Horská Kvilda 1075 m.n.m. (29,91 km²)

Zalesněný horský porost, který se rozprostírá od Zhůří přes Zlatou Studnu na jih až k Černé hoře a řetězem hor Tetřev (Hanifberg), Lapka (Diebstein), Antýgl vyznačují od nepaměti známý lesní kraj "Gefielde" neboli pláně (nivy, louky). Tento divoce romantický kraj a vysoká rovina o průměrné výšce 1070m.n.m. byla staletíne porušena a příslušela k držení Českého královského dvora. Zatímco jižní část lesa r. 1318 patřila ke klášteru Johanitů ze Strakonic, připadla severní část r. 1345 skrze darování králem Johanem svobodnému zlatému hornímu městu Kašperské Hory. Při tomto dělení území byla poprvé řeč o vnější a vnitřní nivě, takže i toto označení bylo přeneseno na vznikající obce vnější - Aussergefild a vnitřní Innergefild.

Katastrální území Horské Kvildy se rozkládá od Zlaté Studny, Ranklova přes Zhůří, Turnerovu chatu na Vydře, Výhledy, kopec Antýgl, k Filipově Huti části Korýtko a k Vydřímu mostu na Hamerském potoce na Horské Kvildě celkově zahrnuje 3074 ha.

Horskou Kvildu lze považovat za nejmenší (co do počtu obyvatel) a nejvýše položenou obec okresu Klatovy a zřejmě i Čech. Leží na samé hranici dvou okresů a krajů Klatovy (Západočeský) a Prachatice (Jihočeský). Představuje typickou horskou, šumavskou obec s roztroušenou zástavbou,která se stává stále častěji navštěvovaným koutem této centrální Šumavy. Již svou polohou na úpatí hory Antýgl a svým položením po obou březích Hamerského potoka dává obci specifycký ráz. Nadnořská výška i poloha kolem 1070m.n.m. í zajišťuje dostatek sněhu na ideálních běžkařských terénech, pro které je tolik oblíbená a vyhledávaná. A nejen v zimě. Je křižovatkou turistických tras na náhorní planině a má svou dávnou historii. První historické zmínky a osídlení jsou datovány do 14.století a jsou spojeny jednak se zřízením obchodní stezky ze Sušice přes Kašperské Hory dále do bavorského Pasova, která procházela Horskou Kvildou a dále s rýžováním zlata z Hamerského potoka, po kterém zůstaly po obou jeho březích kopečky jalového písku tzv. sejpy, hrůbata. Na Zlatou stezku upomínají dosud i její zbytky, které starousedlíci jmenovali "soumarskými stokami" nebo kolebkovými cestami pro jejich tvar v terénu a které jsou nejvíce patrné, půjdete-li po turistické značce od Polaufova hostince na Zhůří. Obci dominuje bývalý Polaufův hostinec dnes Penzion Hones. Zde se chlubil Podhamerský sedlák z Klestermannova románu V ráji šumavském svým bohatstvím a jeho pýchu krotil Rankelský Sepp, když sváželi klády k pile nad Rejštejnem. V románě je tento víc než dvoumetrový obr, spřízněný a stejného příjmení se spisovatelem, líčen po pravdě jako člověk veskrze hodný, skromný a nadaný velkou silou.Rankl Sepp se narodil a žil v osamoceném dvorci ve výši 1100m.n.m. v odloučení od světa uprostřed Rankelské roviny, bičované vichřicemi a sněhem, o níž spisovatel tvrdí, že není drsnější krajiny na celé Šumavě.

U odbočky ze silnice, naproti řezbářství, už jen základy prozrazují, že zde kdysi stál výstavný dvorec U Daniele, odkud pocházel děd spisovatele Karla Klostermanna. Dnes cestě, která kolem prochází se říká Danielova. Historie Horské Kvildy stejně jako i dalších šumavských obcí je neodmyslitelně spojen s lesem. Těžba dřeva představovala pro osídlence jednu z mála pracovních příležitostí. Mezi další pak patřilo drobné zemědělství, sklářství (páteříci), hamernictví, ale např. také těžba rašeliny. Zlom pro rozvoj obce znamenala II. světová válka a zejména poválečný odsun německých obyvatel.

Poloha obce je předurčena jako výchozí místo krásných turistických tras. Je křižovatkou turistických tras na náhorní planině se středem Šumavy. Rozvoj obce ležící uprostřed Národního parku Šumava je spojován hlavně s turistickým ruchem, který v současné době představuje pracovní možnosti pro místní obyvatele. Dnešní Horská Kvilda je především vyhledávaným střediskem letní i zimní turistiky.