Přírodní zajímavosti 

Kvilda

Kvilda, něm. Aussergefield, je nejvýše položená obec v České republice. Leží v nadmořské výšce 1070 m 7 km severně od hraničního přechodu Bučina (do SRN) na soutoku Teplé Vltavy a Kvildského potoka. V centru horské obce je pseudogotický kostel sv. Štěpána z roku 1894 (původní podoba s kopulí na věži byla z roku 1765). K nejzachovalejší části Kvildy patří Vilémov, kde dodnes stojí dřevěné hamerské domky - ukázka šumavské lidové architektury. V obci je řada penzionů, restaurací a chat, muzeum a informační středisko Správy NP Šumava.

Horská Kvilda

1075 m, něm. Innergefield, je typická horská osada s roztroušenou zástavbou, ležící na šumavských pláních uprostřed lesů. Protéká zde Hamerský potok, u kterého jsou zbytky sejpů po rýžování zlata. Hamerský potok vytéká z Mezilesní slatě a 4 km západně od Horské Kvildy se vlévá pod Antýglem do Vydry. Horské Kvildě dominuje vrch Antýgl (Sokol 1253 m), severně leží Zhůří (výhledy na Roklan), dále na východ od Zhůří se nachází Ranklov a Zlatá studna (bývalá sklárna).

Pramen Vltavy

Leží 7 km jižně od Kvildy v nadmořské výšce 1172 pod Černou horou. V jeho okolí rostou horské smrky staré přes 300 let, směrem ke státní hranici se nachází horské vrchoviště s porostem kleče.

Bučina

(1153 m n. m.) - v minulosti osada u státní hranice, kde dříve bývala škola, mlýn, finanční stráž, dva hotely, několik hospod atd. Dnes je zde pěší hraniční přechod do SRN (směr Finsterau, východní část NP Bavorský les), informační středisko Správy NP Šumava. V horní části Bučiny je pěkná vyhlídka na Smrčinu, Plechý a rakouské a německé Alpy, vzdálené 170 km.

Knížecí pláně

Leží 4 km od Borové Lady. V bývalé osadě na hranicích se SRN stával kostel sv. Jana Křtitele, dnes je zde opravený hřbitov, ruiny kostela a vysoký dřevěný kříž. Z Knížecích Plání je pěkný výhled na Luzný (1371 m) a Boubín (1362 m).

Jezerní slať

Horské rozvodnicové vrchovištní rašeliniště (1050 -1080 m), rozkládající se mezi Kvildou a Horskou Kvildou. Slať má rozlohu 104 ha, leží v 1. zóně NP Šumava. Mocnost rašeliny zde dosahuje až 7,6 m. Do slatě vede dřevěná poválková stezka, na jejímž začátku je vyhlídková věž. Vyskytují se zde vzácné druhy rostlin, jako např. bříza zakrslá, kleč horská, suchopýrek trsnatý, hořec šumavský a další. Z chráněných živočichů tu žijí např. tetřívek obecný a myšivka horská. V jižní části slatě u Kvildského potoka je tzv. mrazová kotlina, kde byla naměřena nejnižší teplota -41,6 °C.

Tetřevská slať

Horské vrchoviště u silnice z Kvildy na Filipovu Huť. Slať je pro veřejnost nepřístupná.

Chalupská slať

(897 - 920 m n. m. ) - přechodný typ rašeliniště mezi náhorními a údolními vrchovišti. Ve středu slatě je největší rašelinné jezírko v Čechách, přístupné po poválkovém chodníku - naučná ministezka. Jižní část slatě byla v minulosti těžena.

Buková slať

(995 m n. m.) - horské vrchoviště v původním stavu převážně porostlé klečí. Rezervací byla vyhlášena již v r. 1923 J. Schwarzenbergem. Je nepřístupná, ponechána přirozenému vývoji.

Svinná Lada

Informační středisko Správy NP a CHKO Šumava. Možnost nástupu na naučnou stezku "Les" u Borových Lad.